Parlament je nedílnou součástí naší školy. Je to prostor pro zapojení se žáků do života školy. Podporuje odpovědnost žáků za vlastní vzdělávání a umožňuje jim podílet se na chodu školy.
Cílem školního parlamentu je:
- Vytvořit informační most mezi žáky a učiteli.
- Předcházet rizikovému chování.
- Motivovat žáky k účasti na akcích školy.
- Rozvíjet schopnost týmové spolupráce.
Zástupci parlamentu se setkávají na pravidelných zasedáních, která se konají jedenkrát za čtrnáct dnů, a to vždy ve čtvrtek ve 12.02 hodin v učebně přírodopisu, přízemí nové budovy. Zástupci tříd přednášejí návrhy a připomínky spolužáků ke vzdělávacímu procesu, školnímu prostředí a vzájemnému soužití. Parlament předkládá podněty, otázky a návrhy vedení školy i učitelům. Snaží se vzájemně najít optimální řešení. Členy školního žákovského parlamentu jsou vždy dva zvolení zástupci z každé třídy (4. až 9. ročník). Koordinátorem Žákovského parlamentu je Mgr. Jiří Blabolil, metodik sociálně patologických jevů.
Žákovský parlament – ZŠ a MŠ Golčův Jeníkov – vize, cíle
Dobře fungující žákovský parlament pomáhá utvářet demokratické prostředí školy.
Jak začít s parlamentem, aby brzy neskončil? Není těžké začít, ale vytrvat. Dobře fungující parlament se utváří třeba i celý školní rok a je úspěchem, vznikne-li stabilní skupinka pěti dětí, které jsou aktivní, nadšené, šikovné a ochotné v parlamentu pracovat. Než však začneme pracovat s dětmi, je důležité pracovat s učitelským sborem a vedením školy, respektive se zaměstnanci školy.
Učitelé by měli parlament respektovat, přijmout, že se může podílet na rozhodování o věcech, o kterých dosud rozhodovali pouze učitelé. Parlament je hlas všech dětí školy. Zároveň je bezpodmínečně nutné, aby učitelé vytvářeli žákům z parlamentu podmínky, které jim umožní stát se součástí školního života. Parlament je novinkou, o které ostatní žáci mnoho nevědí. Je nutné žákům vysvětlovat a ukazovat, že parlament jim pomáhá, že je pro všechny ve škole dobré, když parlament existuje. Žáci v parlamentu se přirozenou cestou a nenásilně učí jednat s lidmi, řešit situace, mluvit na veřejnosti, slušnému chování a jednání, toleranci k druhým lidem, pomáhat ostatním nebo třeba nést odpovědnost za vlastní slova a rozhodnutí.
Jaké jsou tedy zásady či podmínky pro to, aby parlament mohl začít pracovat?
- Účast v parlamentu je zcela dobrovolná, pokud žáky činnost nebaví, učitelé je nenutí, naopak, snaží se je motivovat či hledat společně vhodnějšího zástupce.
- Parlament potřebuje vlastní prostor, kde se může pravidelně scházet.
- Každý učitel ve škole může žákům z parlamentu pomoci svou podporou či nějakou činností, parlament je podporován i dokumenty školy.
- Třídní učitelé umožní žákům parlamentu mluvit se třídou, nejlépe co nejdříve po schůzce.
- Třídní učitelé umožní žákům ve třídě prostřednictvím zástupců parlamentu vyjádřit vlastní názor, potřeby, přání či kritiku.
- Parlament nefunguje jako „pomocník“ při akcích, které plánují a organizují učitelé, pokud se tak žáci z parlamentu sami nerozhodnou.
- Žáci z parlamentu samy vymýšlí vlastní činnost nebo realizují návrhy a nápady žáků z tříd.
- Učitelé respektují rozhodnutí parlamentu, i když třeba mají sami jiný názor.
- Koordinátor parlamentu nepracuje za děti, pomáhá jim, usměrňuje je a vede je při jejich práci.
- Stejně jako v běžném životě i v životě parlamentu se může stát, že se nějaká akce nezdaří – žáci se tak učí nést odpovědnost za to, že třeba něco nedokončili či nesplnili, co slíbili.
- Činnost parlamentu se týká celé školy, o všem, co se v parlamentu děje, informovat ostatní ve škole.