Ve čtvrtek 30. dubna se vypravila naše třída 8.B na exkurzi do Národního muzea do Prahy. Exkurze byla pojata jako třídní výlet.

Cílem výletu bylo nejen poznat krásu historické budovy, ale především se seznámit s jedinečnými výstavami, které muzeum v současnosti nabízí.

Naše návštěva této impozantní památky začala v monumentální dvoraně s robustním schodištěm a proskleným stropem, dále jsme pokračovali ke kostře plejtváka myšoka, poté na ochoz Panteonu a dále do kopule Panteonu. Ta byla dlouhá léta uzavřena, protože zde chyběla podlaha. Nyní je krásná, prosklená, ale zároveň některým návštěvníkům působí obavy při jejich chůzi. Z kopule staré budovy se ale naskýtá dechberoucí a nevšední pohled na Prahu.

Žáci se tak mohli pohybovat a navštěvovat jednotlivé expozice výstav sami. Zhlédli jsme tak expozice „Sály minerálů“, Česká lidová kultura – etnografická výstava“ „Okno do pravěku“, „Zázraky evoluce“.  Žáci se tak mohli přenést o tisíce let zpět a mohli tak nahlédnout do života dob dávno minulých.  Velký obdiv sklidil například model obřího mamuta a další vyhynulí živočichové. Expozice nabídly také pohled na vývoj života na Zemi a ukázky toho, jak mohl vypadat každodenní život v pravěku.

Celý den se nesl v příjemné atmosféře a přinesl nejen mnoho nových poznatků, ale i spoustu zážitků. Exkurze do Národního muzea byla skvělým doplněním školního učiva a všichni se shodli, že se do Prahy znovu rádi vrátí.

Ráda bych ještě poděkovala mé kolegyni Mileně Pechové za pedagogický doprovod na našem třídním výletu.

Mgr. Hana Mazalová Klečáková

V rámci jarních soutěží vyrazili žáci ze 7. až 9. tříd na turnaj v minikopané do Havlíčkova Brodu. V kvalifikaci na okresní kolo, která se uskutečnila ve čtvrtek 23. dubna na umělé trávě v areálu TJ Jiskra Havlíčkův Brod, jsme se ve skupině E utkali se 4 soupeři. Úvodní zápas se ZŠ Havlíčkova Borová pro nás nezačal dobře. Obdrželi jsme dva rychlé góly a soupeřova obrana nás do vyložených šancí nepouštěla. Úvodní utkání nám nevyšlo a prohráli jsme 0:4. V šatně jsme kriticky zhodnotili přednosti a nedostatky našeho herního projevu. Na druhé klání se ZŠ Nuselská jsme se lépe připravili. Průběh utkání se vyvíjel optimističtěji. Síly i dovednosti hráčů byly vyrovnány, přičemž rozhodovaly detaily. Po závěrečném hvizdu se skóre ustálilo na remíze 1:1. Následoval vyrovnaný match se ZŠ Štoky, ve kterém se zdálo, že opět uhrajeme remízu. Kolaps v závěrečným pěti minutách rozhodl v náš neprospěch a utkání skončilo 1:3. V posledním zápase se ZŠ Lípa šlo o vše, především o naši čest. Pokud bychom zvítězili, skončili bychom v tabulce na pěkném 3. místě. Prohra nebo remíza by se rovnala umístění na chvostu. Na zápas jsme se ofenzivně naladili. Po zisku míče jsme se drali do útoku a téměř z každé pozice se snažili zakončit. Potřebné štěstí nám však nepřálo, a naopak smůla se lepila na kopačky. Přes usilovnou snahu se nám takřka nic nedařilo. Zápas skončil vysokou porážkou 0:6.

Klukům nelze upřít obrovskou snahu, houževnatost a soudržnost. Žel chyběla větší souhra, a především orientace v prostoru a zastupování se. Turnaj sice nedopadl dle našich představ, ale jak se říká: „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.“ Shodli jsem se na tom, že si všichni dobře zahráli a kdyby byla další možnost, opět bychom se zúčastnili.

Školu reprezentovali: Matěj Jelen (G), Jiří Hořínek, Lukáš Jecha, Jakub Lubocki, David Hypeš (C), Bohumil Míchal, Adam Brož, Adam Lipensky, Michal Blabolil, Tomáš Spěvák, Matyáš Mazal a Štěpán Dobrý.

                                                                                                                                                                             Jiří Blabolil

Ve středu 15. dubna 2026 se 12 chlapců ze sedmých až devátých tříd zúčastnilo tradičního florbalového turnaje Buttulka cup v Chotěboři. I přes mírné ranní komplikace s pozdním příchodem některých hráčů na sraz před odjezdem se podařilo odjet celému týmu, což byl první, ne však poslední úspěch toho dne. Samotný turnaj se nevyvíjel nikterak dobře, chlapci prohráli první tři z celkových čtyř utkání, ačkoliv do každého nastoupili s velkou vervou a odhodláním. Bohužel v některých případech rozhodly maličkosti o tom, že tato urputná snaha nepřinesla kýžené ovoce ve formě zisku bodů. Výkon celého týmu měl však vzestupné tendence, což se naplno projevilo v závěrečném utkání, kdy hráči na hřišti prodali vše, co umí, k tomu přidali obrovskou dávku nasazení, a nakonec se dostavilo i to neméně důležité, štěstí. Chlapci tak vybojovali důležitou výhru, která nejen že zapříčinila, že neskončili poslední, ale hlavně jim ukázala, že dokáží hrát florbal a pracovat jako tým. Za předvedený výkon jim patří dík a uznání.

V. Jirák