Takřka před úplným konce lyžařské sezóny se milovníci zimních sportů z 5. tříd vypravili na hory. Odpolední teploty již sice připomínaly jaro v rozpuku, ale nás teploty atakující deset stupňů nad nulou neodradily. Věděli jsme, že sněhu na sjezdovkách je dostatek a ve výše položených stinných místech lze objevit i zbytky přírodní nadílky. Lyžařský výcvik tedy v žádném případě ohrožen nebyl.
V sobotu 28. února jsme s odhodláním vyrazili autobusem do Jedlové v Orlických horách. Tentokrát jsme měli pronajatu celou chatu Kristýnu, do které by se vešlo osazenstvo horské vesnice. Vzhledem ke značné kapacitě ubytovacích prostor a hojnosti nadšených instruktorů lyžování jsme přizvali na náš kurz i žáky ze spřátelené ZŠ Vlkaneč. Většina absolventů této malotřídní školy přestupuje na 2. stupeň právě k nám. Lyžařský kurz měl plnit zároveň úlohu adaptačního pobytu. Za „zimním“ dobrodružstvím vyrazilo 35 dětí a 9 dospělých.
Po příjezdu jsme se ubytovali, naobědvali a po stručné instruktážní přednášce na téma „Jak se připravit na sjezdovky“ jsme autobusem odjeli do Olešnice na první rozlyžování. Sluníčko svítilo tak, že sluneční brýle byly zcela na místě a sníh připomínal krystalky cukru. Po téměř dvou hodinách na svahu jsme s chutí a někteří i značně zpocení sundávali lyže a soukali se do autobusu. Přestože byl sníh těžký a lyžování náročné, nikdo se nevzdal. Po večeři následovaly seznamovací hry, beseda na téma „Příprava na svah“ a poučení zaměřené na desatero chování na sjezdovce. Následovala večerní hygiena a zasloužená, pro některé jistě i vytoužená, večerka.
Nedělní den byl zcela zasvěcen lyžařskému výcviku. Žáci byli rozděleni do tří barevných družstev (červení, modří, zelení) a se svými instruktory pospíchali na svah. Každé družstvo mělo dva zkušené lektory, kteří předávali své vědomosti a dovednosti. Ranní sníh byl krásně přimrzlý a šustil pod skluznicemi. Pro zdatné lyžaře to byla paráda, pro úplné začátečníky spíše trest. Lyže se jim na zledovatělém sněhu rozjížděly do všech stran a nechtěly je poslouchat. Navíc vyjet na kotvě na modrou sjezdovku byla velká výzva. O to sladší byla vítězství všech členů zelené skupiny, kteří po heroických výkonech zvítězili nad přírodou i technikou. Pod vedením zkušené dvojice Jiřího Blabolila a lyžařské ikony Luďka Fukárka se zelený tým pustil do usilovného nácviku oblouků. Počátky nebyly lehké. Poznat, která lyže je spodní a zatížit ji a která vrchní a odlehčit ji, se zdálo být pro některé neřešitelným úkolem. V opačném provedení následoval většinou pád nebo akrobatická sestava. Někteří zkoušeli na lyžích běhat, bruslit, přešlapovat ve všech směrech, a to nejen po sněhu, ale i ve vzduchu. Naše uznání měl každý, kdo po pádu zkoušel okamžitě vstát. A to byli beze sporu všichni! V týmu modrých úspěšně fungovala dvojice Vladimír Jirák a Jiří Špatenka. Jejich svěřenci již měli určité dovednosti a návyky, které jim pohyb na lyžích usnadňovaly. Ne všechny dovednosti byly žádoucí, proto krom učení nového muselo ruku v ruce být i přeučování nesprávných návyků. Trpělivost instruktorů přinášela své ovoce a vytoužené pokroky se začaly postupně dostavovat. V červeném, nejzkušenějším družstvu, působila smíšená dvojice pod vedením Michala Husára a Ivy Jirákové. „Červení“ byli již zkušení lyžaři, kterým pohyb na „prkýnkách“ nedělal problémy. Nikdo nejsme dokonalý, a tak i tým lyžařů měl stále co vylepšovat a lecčemu novému se učit.
Dá se říci, že do deseti hodin probíhala výuka na přemrzlém sněhu, poté se začalo výrazněji oteplovat a sníh se začal měnit v kašovitou hmotu. Před polednem byl dopolední program ukončen, následoval přesun na chatu, oběd a zasloužený odpočinek. Odpolední výuka začínala ve tři čtvrtě na dvě opět na Martách. Lyžařské podmínky byl náročné, ovšem to nás neodradilo. Každý se chtěl zlepšovat a pracovat na sobě. Pokroky byly znát. O půl čtvrté jsme končili a někteří s úsměvem, jiní vyřízení nastupovali do skibusu. Následovalo osobní volno, poté večeře, večerní program a hurá zasloužený spánek.
Lyžování jsme se plně věnovali také v pondělí dopoledne a odpoledne. V úterý jsme si udělali výšlap na Velkou Deštnou, odkud se nám otevřely nádherné výhledy do přilehlých hor. Viděli jsme Jeseníky, podívali jsme se do Polska a téměř na dlani jsme měli také Sněžku. Výhled byl nádherný. Po společném focení jsme sestoupili do Luisina údolí a směřovali na Studený vrch a výstupní stanici lanovky Kikirikiii. Cesta byla místy ledovatá, a tak obezřetnost byla na místě. Všechny nástrahy jsme zvládli. Tradičně jsme navštívili kostel svatého Matouše a zhoupli se na houpačkách. Následoval přesun na chatu a odpočinek. Večer nás čekala přednáška člena horské služby, který poutavě vyprávěl o Orlických horách, celoroční práci záchranářů a jejich psích kolegů. Velmi zajímavé byly ukázky práce psovodů a jejich čtyřnohých parťáků. Je obdivuhodné, co všechno společně zvládnou.
Po jednodenní lyžařské přestávce jsme se ve středu a ve čtvrtek opět vrátili na sjezdovky. Všichni účastníci již zdatně zvládali jízdu na kotvě a lyžařské dovednosti rovněž značně postoupily. Červení sjížděli všechny otevřené sjezdovky, včetně té černé. Modří střídali čtyřsedačku a šestisedačku, přičemž brázdili červenou a modrou sjezdovku. Zelení se úspěšně popasovali s modrou sjezdovkou a kroužili do ní pěkné oblouky. Pádů ubývalo a lyžování začalo být zábavou. Přestože únava přibývala, na svah vyráželi téměř všichni s nadšením. Odpočinek a večerní program byl vždy zasloužený. Večer jsme hráli hry, měli diskotéku a také nechyběla noční bojovka, ze které se všichni ve zdraví vrátili.
Poslední večer následovalo slavnostní vyhodnocení, předávání památečních diplomů a sladkých odměn. Nechybělo tradiční vyhlášení celotýdenního úklidu pokojů. Tradičně vyhrály dívky, ovšem tentokrát to byla děvčata ze ZŠ Vlkaneč. Pobyt se chýlil ke konci. Nikdo však nebyl příliš smutný, protože na žáky doma čekali rodiče a vidina jarních prázdnin.
Další lyžařský kurz je za námi. Velké poděkování patří všem, kteří se ho zúčastnili a přispěli k pohodové atmosféře. Děkuji všem instruktorům, našemu zdravotníkovi Pavlu Melechovskému a paní učitelce Andree Hnědé, která se zhostila role vychovatelky.
Sportu zdar, lyžování zvláště!
Jiří Blabolil
Do jara březen zavítal a každý z nás jej přivítal, sluníčko teplem potěší, když zima už nás netěší.
Poslední únorové dny jsme v ŠD trávili většinou ve třídě. Počasí nám moc nepřálo. Déšť a ledový vítr nás ven nelákal. Až měsíc březen přinesl pár pěkných dní. Mohli jsme chodit na procházky a nebo na hřiště zahrát si s míčem, obručemi nebo jenom na babu. Děti se ale i tak v družině zabavily. Hrály různé pohybové hry, stolní hry, malovaly a vyráběly klauny, masky na karneval, kytičky a zvířátka pro jarní výzdobu.
Druhý týden v březnu jsme uspořádali karneval. Každá družina si svůj program připravila podle svých představ. V každé třídě bylo plno krásných masek. Nejdříve proběhla promenáda, při které se masky předvedly a představily. Pak už se soutěžilo a plnily se různé úkoly. Od těch tradičních – židličkovaná, tanec s balónkem, skákání v pytli a pak úplně nové – třídění míčků podle barev, chůzi na lyžích a prolézání obručí. Nechyběla ani diskotéka, vyhodnocení masek a rozdávání odměn. Bylo to moc pěkné odpoledne, už teď se těšíme na další podobnou akci.
Také jsme tvořili přáníčka k MDŽ buď ve tvaru srdíčka, nebo kytičky – podle volby dětí. V březnu jsme také měli jarní prázdniny, kterých jsme se nemohli dočkat. Všichni jsme si je užili podle svých představ.
vychovatelky ŠD
Odpoledne s portfoliem
Milí rodiče,
zveme Vás společně s Vašimi dětmi na „Odpoledne s portfoliem“, které se uskuteční v úterý 21. 4. 2026 od 16.15 hod.
Čeká nás společné setkání dětí, rodičů a třídních učitelek ve svých třídách, při kterém si budete moci prohlédnout portfolio Vašeho dítěte a jeho pokroky.
Rodiče sourozenců si mohou vzít portfolia svých dětí a společně si je projít v jedné třídě.
V případě zájmu se Vám paní učitelky rády budou věnovat i individuálně.
Těšíme se na Vás
Pečení cukroví
Žáci 7. tříd si zpestřili výuku matematiky a počítání s poměry pečením cukroví z lineckého těsta, u kterého si sami museli dopočítat množství potřebných surovin. Těsto si sami pak vyváleli, vykrájeli, upekli a samozřejmě snědli.
Za chvíli budou Velikonoce a pokud se sami třeba odhodláváte k pečení lineckých vajíček, zkuste „náš“ recept:
210 g hladké mouky
140 g másla
70 g cukru
1 žloutek
Na špičku nože kypřícího prášku (pokud ho zapomenete, nemusí být nutně, ale na vykrájené cukroví před pečením ho nesypte)
Možná máte svoji variantu s jinými poměry mezi surovinami, ale věřte nám, že mouka : máslo : cukr = 3 : 2 : 1 je za nás opravdu nepřekonatelný.
M. Melechovský
Ředitelské volno
Ředitelské volno
Oznámení
Provoz školní družiny bude o velikonočních prázdninách (2. 4.2026) z organizačních důvodů (malý počet přihlášených dětí) přerušen.
Lyžařský kurz 5. tříd
Takřka před úplným konce lyžařské sezóny se milovníci zimních sportů z 5. tříd vypravili na hory. Odpolední teploty již sice připomínaly jaro v rozpuku, ale nás teploty atakující deset stupňů nad nulou neodradily. Věděli jsme, že sněhu na sjezdovkách je dostatek a ve výše položených stinných místech lze objevit i zbytky přírodní nadílky. Lyžařský výcvik tedy v žádném případě ohrožen nebyl.
V sobotu 28. února jsme s odhodláním vyrazili autobusem do Jedlové v Orlických horách. Tentokrát jsme měli pronajatu celou chatu Kristýnu, do které by se vešlo osazenstvo horské vesnice. Vzhledem ke značné kapacitě ubytovacích prostor a hojnosti nadšených instruktorů lyžování jsme přizvali na náš kurz i žáky ze spřátelené ZŠ Vlkaneč. Většina absolventů této malotřídní školy přestupuje na 2. stupeň právě k nám. Lyžařský kurz měl plnit zároveň úlohu adaptačního pobytu. Za „zimním“ dobrodružstvím vyrazilo 35 dětí a 9 dospělých.
Po příjezdu jsme se ubytovali, naobědvali a po stručné instruktážní přednášce na téma „Jak se připravit na sjezdovky“ jsme autobusem odjeli do Olešnice na první rozlyžování. Sluníčko svítilo tak, že sluneční brýle byly zcela na místě a sníh připomínal krystalky cukru. Po téměř dvou hodinách na svahu jsme s chutí a někteří i značně zpocení sundávali lyže a soukali se do autobusu. Přestože byl sníh těžký a lyžování náročné, nikdo se nevzdal. Po večeři následovaly seznamovací hry, beseda na téma „Příprava na svah“ a poučení zaměřené na desatero chování na sjezdovce. Následovala večerní hygiena a zasloužená, pro některé jistě i vytoužená, večerka.
Nedělní den byl zcela zasvěcen lyžařskému výcviku. Žáci byli rozděleni do tří barevných družstev (červení, modří, zelení) a se svými instruktory pospíchali na svah. Každé družstvo mělo dva zkušené lektory, kteří předávali své vědomosti a dovednosti. Ranní sníh byl krásně přimrzlý a šustil pod skluznicemi. Pro zdatné lyžaře to byla paráda, pro úplné začátečníky spíše trest. Lyže se jim na zledovatělém sněhu rozjížděly do všech stran a nechtěly je poslouchat. Navíc vyjet na kotvě na modrou sjezdovku byla velká výzva. O to sladší byla vítězství všech členů zelené skupiny, kteří po heroických výkonech zvítězili nad přírodou i technikou. Pod vedením zkušené dvojice Jiřího Blabolila a lyžařské ikony Luďka Fukárka se zelený tým pustil do usilovného nácviku oblouků. Počátky nebyly lehké. Poznat, která lyže je spodní a zatížit ji a která vrchní a odlehčit ji, se zdálo být pro některé neřešitelným úkolem. V opačném provedení následoval většinou pád nebo akrobatická sestava. Někteří zkoušeli na lyžích běhat, bruslit, přešlapovat ve všech směrech, a to nejen po sněhu, ale i ve vzduchu. Naše uznání měl každý, kdo po pádu zkoušel okamžitě vstát. A to byli beze sporu všichni! V týmu modrých úspěšně fungovala dvojice Vladimír Jirák a Jiří Špatenka. Jejich svěřenci již měli určité dovednosti a návyky, které jim pohyb na lyžích usnadňovaly. Ne všechny dovednosti byly žádoucí, proto krom učení nového muselo ruku v ruce být i přeučování nesprávných návyků. Trpělivost instruktorů přinášela své ovoce a vytoužené pokroky se začaly postupně dostavovat. V červeném, nejzkušenějším družstvu, působila smíšená dvojice pod vedením Michala Husára a Ivy Jirákové. „Červení“ byli již zkušení lyžaři, kterým pohyb na „prkýnkách“ nedělal problémy. Nikdo nejsme dokonalý, a tak i tým lyžařů měl stále co vylepšovat a lecčemu novému se učit.
Dá se říci, že do deseti hodin probíhala výuka na přemrzlém sněhu, poté se začalo výrazněji oteplovat a sníh se začal měnit v kašovitou hmotu. Před polednem byl dopolední program ukončen, následoval přesun na chatu, oběd a zasloužený odpočinek. Odpolední výuka začínala ve tři čtvrtě na dvě opět na Martách. Lyžařské podmínky byl náročné, ovšem to nás neodradilo. Každý se chtěl zlepšovat a pracovat na sobě. Pokroky byly znát. O půl čtvrté jsme končili a někteří s úsměvem, jiní vyřízení nastupovali do skibusu. Následovalo osobní volno, poté večeře, večerní program a hurá zasloužený spánek.
Lyžování jsme se plně věnovali také v pondělí dopoledne a odpoledne. V úterý jsme si udělali výšlap na Velkou Deštnou, odkud se nám otevřely nádherné výhledy do přilehlých hor. Viděli jsme Jeseníky, podívali jsme se do Polska a téměř na dlani jsme měli také Sněžku. Výhled byl nádherný. Po společném focení jsme sestoupili do Luisina údolí a směřovali na Studený vrch a výstupní stanici lanovky Kikirikiii. Cesta byla místy ledovatá, a tak obezřetnost byla na místě. Všechny nástrahy jsme zvládli. Tradičně jsme navštívili kostel svatého Matouše a zhoupli se na houpačkách. Následoval přesun na chatu a odpočinek. Večer nás čekala přednáška člena horské služby, který poutavě vyprávěl o Orlických horách, celoroční práci záchranářů a jejich psích kolegů. Velmi zajímavé byly ukázky práce psovodů a jejich čtyřnohých parťáků. Je obdivuhodné, co všechno společně zvládnou.
Po jednodenní lyžařské přestávce jsme se ve středu a ve čtvrtek opět vrátili na sjezdovky. Všichni účastníci již zdatně zvládali jízdu na kotvě a lyžařské dovednosti rovněž značně postoupily. Červení sjížděli všechny otevřené sjezdovky, včetně té černé. Modří střídali čtyřsedačku a šestisedačku, přičemž brázdili červenou a modrou sjezdovku. Zelení se úspěšně popasovali s modrou sjezdovkou a kroužili do ní pěkné oblouky. Pádů ubývalo a lyžování začalo být zábavou. Přestože únava přibývala, na svah vyráželi téměř všichni s nadšením. Odpočinek a večerní program byl vždy zasloužený. Večer jsme hráli hry, měli diskotéku a také nechyběla noční bojovka, ze které se všichni ve zdraví vrátili.
Poslední večer následovalo slavnostní vyhodnocení, předávání památečních diplomů a sladkých odměn. Nechybělo tradiční vyhlášení celotýdenního úklidu pokojů. Tradičně vyhrály dívky, ovšem tentokrát to byla děvčata ze ZŠ Vlkaneč. Pobyt se chýlil ke konci. Nikdo však nebyl příliš smutný, protože na žáky doma čekali rodiče a vidina jarních prázdnin.
Další lyžařský kurz je za námi. Velké poděkování patří všem, kteří se ho zúčastnili a přispěli k pohodové atmosféře. Děkuji všem instruktorům, našemu zdravotníkovi Pavlu Melechovskému a paní učitelce Andree Hnědé, která se zhostila role vychovatelky.
Sportu zdar, lyžování zvláště!
Jiří Blabolil
Provoz MŠ o velikonočních prázdninách
Provoz mateřské školy o velikonočních prázdninách (2. 4. 2026) bude probíhat pro přihlášené děti od 6. 15 do 16. 15 hod. v omezeném režimu na jednu třídu, a to ve třídě a v šatně U Berušek.
Přihlášené děti mají na tento den stravu zajištěnou a ostatním dětem je strava odhlášena.
V pátek 3. 4. 2026 je státní svátek.
Probouzíme barvy jara
V termínu 23. 3.-1. 4. 2026 proběhne v naší mateřské škole tematický program s názvem „Probouzíme barvy jara“.
Tato aktivita je zaměřena na pozorování změn v přírodě během jarního období a na seznámení dětí s velikonočními tradicemi. Děti budou objevovat jarní přírodu, její barvy a proměny a zároveň poznávat význam a zvyky s pojené s Velikonocemi.
Děti budou rozvíjet svou tvořivost prostřednictví výtvarných, pohybových a hudebních činností. Důraz je kladen především na prožitek, experimentování s barvami a podporu spolupráce.
Díky tomuto projektu si mateřská škola bude moci pořídit také nové materiály pro výtvarné, hudební i pohybové činnosti, které obohatí vzdělávání dětí a podpoří jejich kreativitu a radost z objevování.
Vítr hvízdá nad polem, tak se zdraví s únorem
Měsíc únor byl ve školní družině plný barev, radosti a nevšedních zážitků. Děti si společně užívaly nejen valentýnské tvoření, ale také zimní aktivity a dokonce i milou návštěvu papoušků z Prahy. Zima nám přinesla spoustu příležitostí k tvoření se zimní tématikou. Děti vyráběly tučňáky, zimní panny, různé dekorace, které nyní zdobí prostory školy. Při práci si procvičily jemnou motoriku, fantazii i trpělivost.
Nezapomněli jsme ani na pobyt venku. Zima nám opět nadělila sněhovou nadílku, a tak děti neváhaly si užít trochu toho sněhu. Společnými silami vytvořily velké sněhové koule, ze kterých postupně vyrostl opravdový sněhulák. Nechyběly kamínky na oči ani teplá šála, kterou děti půjčily, aby mu nebyla zima 🙂 Kromě sněhuláka stihly i klouzačku na zasněženém kopečku. Zimní odpoledne se velmi vydařilo.
Velkým zpestřením únorových dní byla návštěva papoušků z Prahy. Děti měly možnost zblízka poznat několik druhů exotických ptáků, dozvědět se zajímavosti o jejich životě, potravě i péči o ně. Největší nadšení vyvolala možnost si papoušky pohladit. Setkání bylo nejen zábavné, ale i poučné.
Valentýnské období jsme zahájili výrobou originálních výrobků a přáníček. Děti pracovaly s papírem, vlnou, krajkami, samolepkami i třpytkami a pod jejich rukama vznikala krásná srdíčka, milé vzkazy a přání pro rodiče i kamarády. Úspěch měla také speciální valentýnská krabice na přání, která byla umístěna v prostorách školy. Každý mohl do krabice vhodit anonymní či podepsané přáníčko.
Únor ve školní družině tak přinesl mnoho krásných okamžiků, tvořivých nápadů i nových zážitků. Už nyní se těšíme, co přinesou další společné týdny.
Vychovatelky ŠD
Oznámení
Provoz školní družiny bude o jarních prázdninách (9. 3. – 15. 3. 2026) z organizačních důvodů (malý počet přihlášených dětí) přerušen.